V životě každého českého středoškoláka nastane chvíle, kdy to tak nějak opravdu začne. A co, že to? No přece maturita a vše co je s ní spojeno. Kantoři se sejdou se svými studenty v nějaké příjemné hospůdce a je to poprvé, co je vše v režii studentů. Jaké to bude, je celé na nich.
Tak se s námi letošní maturanti sešli v pěkné restauraci, tedy jejím salónku, s názvem Sauna. Už od začátku se všichni dobře bavili. Slavnostní přípitek byl uveden krátkou řečí a přivítáním všech zúčastněných. Nechyběla ani výborná večeře a následovalo to hlavní – pasování těch ještě zcela nedávno kluků a holek, do výsostného stavu maturitního. Tak a je to, žádný studenti. Maturanti jsme! Tradiční píseň pro mizející oktavány zazpíval kantorský sbor opět v plné parádě.
A maturanti se nenechali zahanbit svoji připravenou soutěží, ve které jsme museli hádat různé události, přezdívky a příhody z jejich školního života. Kdo je Ocelot, nebo které studentky jezdí do Častolovic přes Hradec Králové, ale i kdo v kom v sobě časem našel zalíbení. Soutěž se opravdu povedla, měla říz a perfektní témata. Stužková se prostě vydařila a další ročníky mají hodně vysoko nastavenou laťku.
Jak už bývá poslední roky zvykem, měla stužková i dozvuky. Studenti si ještě šli zatančit a vyřádit do Konga. Možná dodají i nějakou fotku. Těšte se.
A tak i za mě – mnoho štěstí u maturit.
Zdenda – vždy o pivo navíc!
Balónky jsou dávno fuč, z dětí jsou dospěláci (tedy aspoň si to myslí), ale uteklo to což?
