Letošní vysvědčení jsme si (my primáni) přišli vyzvednout přímo z lesa. Na kurzu zvaném Plačtivka jsme strávili 4 poslední dny školy. Byly to opravdu krásné a intenzivní dny bez postele, bez sprchy a bez záchodu. Ale naučili jsme se spoustu nových věcí, kromě vázání uzlů, střílení z luku a rozeznávání rostlin především to, jak žít v souladu s přírodou a neškodit jí. U toho jsme si užili spoustu legrace a utužili vztahy nejen se svými spolužáky, ale i učiteli.
Za to nejvíce děkujeme dvěma moudrým mužům: panu Bendlovi (ve svém minulém životě byl asi opravdu indián) a panu Machačnému (po jeho strašidelných historkách jsme pak nemohli spát).
Čeho bylo na Plačtivce NEJVÍCE?
Nastoupaných metrů, mravenců v našich spacácích, klíšťat na našich tělech, chlebů namazaných marmeládou, smíchu paní učitelky až pozdě do noci, ale především NEZAPOMENUTELNÝCH ZÁŽITKŮ.
Určitě nezapomeneme… my primáni… dnes již vlastně téměř oficiálně sekundáni
